Pozvání na cestu II (doba králů a proroků, exil a návrat) 
Bohoslužby ve školním roce 2010/2011

 Oblak svědků volá k běhu víry

Židům 12,1-3

3. července 2011

... K víře patří askeze, odříkání. Víra, která nestojí nic, nestojí ani za nic. K víře patří odříkání a bez odříkání není víra. Ne proto, že je člověk lepší, než druhý, a může mít lepší nebo duchovnější pocit, ale proto, že je třeba běžet.. ...
 Je dobře, že tak planeš, Jonáši?

Jonáš 3-4

10. července 2011

... Na všechny Jonášovi nářky odpovídá Bůh otázkou: „Je dobře, že tak planeš?“ A je jasné, že odpověď, kterou Bůh čeká, zní: „Není to dobře. Nemám právo se vztekat a planout hněvem. Bůh Jonáše nesmete. Ani neříká: „Ticho tam dole! Jak se vůbec opovažuješ?“ Bůh se ptá. Ptá se proto, aby dal Jonášovi možnost přestat na chvíli nadávat a podívat se na celou věc také z Boží perspektivy. ...
 Útěk od Boha a nová šance

Jonáš 1-3

26. června 2011

... Ten, kdo poslechl Boží povolání, dostává v životě tolik síly, kolik potřebuje, aby unesl vše, co je třeba. A Boží moc a síla ho nese i ve chvíli umírání a pronáší ho i branou smrti, za kterou začíná pokračování, nová část Božího povolání: povolání k věčnému životu. Kdo se vydá Boží cestou, kdo přijme Boží povolání pro svůj život v pozemské časnosti, toho Bůh povolá k životu ve své věčnosti. ...
 Milost Ježíše Krista, láska Boží a společenství Ducha

Jan 16,5-15

19. června 2011

... Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a společenství Ducha svatého se všemi vámi. Není to jen zdvořilá fráze. Je to slovo požehnání. To nejlepší, co lze udělat: přát druhým Kristovu milost, Boží lásku a společenství Ducha. ...
 Kam jde pravda (Friedhelm Borggrefe)

Jan 16,5-15

12. června 2011

... Ale naše pozice v tomto procesu a pravda jsou docela jasné. Jsme uprostřed, mezi tím. Mezi Bábelem a Jeruzalémem. Bábel znamená odcizení od Boha, znamená nevěru a vinu, poslední soud. Jeruzalém znamená Boží přítomnost, jas, slávu.. ...
 Stavba začatá kající modlitbou

Nehemiáš 1-2

5. června 2011

... Nehemiášův první krok na cestě k obnově jeruzalémských zdí je kající modlitba. Ví, že musí přiznat hřích, bez vytáček a omluv, bez přikrašlování a zatajování. Ví, že musí vyznat, že je hříšník a nezaslouží si Boží milost. A přesto chce o tuto nezaslouženou Boží milost prosit, volat po Božím odpuštění. ...
 Teď však jsem tě spatřil vlastním okem

Job 1-42

29. května 2011

... Ale musí poznat, že Bůh je mocný a milující, spravedlivý a moudrý "po svém", svým suverénním, Božím, způsobem, který se nejenom může, ale dokonce musí vymykat našim lidským představám, našim možnostem pochopit a porozumět. Protože on je Bůh a my jsme jen lidé. ...
 Svátky púrím, Mordokaj a Ježíš

Ester 7-10

22. května 2011

... A v radostné zprávě o pobití všech nepřátel vidět předobraz slavných velikonočních dnů, kdy Ježíš vykonal pomstu nad nepřáteli. Nepřátelé, nad kterými zvítězil, už nebyli lidé, ale smrt a peklo, zlo a ďábel. Za své lidské protivníky se Ježíš modlil, ještě na kříži. S těmi druhými neměl smilování....
 Boží mozaika

Ester 1-7

15. května 2011

... Teprve zpětně je poznat, že všechny tyhle dílky Bůh využil a použil, aby z nich sestavil nádherný celek, dobře vymyšlený a promyšlený celek. A že to nebyla náhoda a souhra okolností, ale že to byl Bůh, kdo měl plán a podle něho jednotlivé dílky tvořil a dotvářel, a doplňoval je k sobě, aby z nich na konci vznikl jeho veliký a krásný obraz, jedinečná a skvělá mozaika. ...
 Mené, mené, tekel, ú-parsín

Daniel 5

1. května 2011

... A ona tajemná ruka je připravena, aby napsala nápis nad životem každého z nás, a také bude psát své: Mené, tekel. Už nejde o Belšazara, jde o nás. Jaký je náš život? Kolik váží na Boží váze? ...
 Uviděl a uvěřil (Velikonoční neděle)

Jan 20,1-8

24. dubna 2011

... Tak je to do dnešních dnů. Nic víc vám nemohu nabídnout ani já dnes. Jen vám postavit před oči ten prázdný hrob a složená plátna a to je vše. A přidat své svědectví, že i já jsem uviděl a uvěřil. Že i já jsem uvěřil, že Ježíš žije. A pozvat vás k této víře. ...
 Druhým pomáhal, sám sobě pomoci neumí

Matouš 27,42

22. dubna 2011

... Snad žádný Ježíšův učedník nevyjádřil tak dokonale a tak hluboce, pravdivě a vroucně skutečnost, která platila o Pánu Ježíši, jako jeho nepřátelé. Svým posměchem mu vzdali největší hold, jaký mu kdo mohl vzdát. Vyjádřili to nejhlubší a nejkrásnější, co o něm platilo. ...
 Ten čtvrtý

Daniel 3

17. dubna 2011

... Jejich odpověď nezní: "Bůh nás určitě vysvobodí," nebo: "Musí nás vysvobodit," nebo: "Teď uvidíš, králi, kdo je tady Pánem." Odpovídají jinak. Říkají: "Ať nás vysvobodí nebo nevysvobodí, tvé bohy uctívat nebudeme." Statečnost těch tří mužů se neopírá o Boží moc, nýbrž o poslušnost. To je nesmírný rozdíl. ...
 Daniel kámen zří

Daniel 2

10. dubna 2011

... Mnoha křesťanům brání ve společné modlitbě jiná věc. Poprosit někoho druhého o modlitbu totiž znamená přiznat, že nejsem dokonalý, že na všechno nestačím, že všechno nezvládám. A tohle připustit a nechat druhého do toho nahlédnout, do vlastních omezení a nejistoty, starostí a trápení, to také není snadné. Raději člověk prosí sám. Chce to kus odvahy a kuráže přijít za druhým a říci mu: „Prosím tě, modli se se mnou za to a to.“ ...
 Křesťanova (ne)přizpůsobivost

Daniel 1

3. dubna 2011

... Člověk má velmi myslet na to, aby se neposkvrnil ve svém srdci. Srdce je křehká věc a ze všeho nejvíce je potřeba chránit a střežit srdce: neboť z něho pochází život, říká kniha Přísloví (4,23). Neposkvrnit se, nezaflekovat se, nepošpinit se, nepotřísnit se, to je Boží volání k nám dnes.. ...
 Očištění, nové srdce, nový duch

Ezechiel 36,16-32

27. března 2011

... To, co dělá Bůh, je, že člověku dává srdce, které je schopné cítit. Je z masa a ne z kamene. Má lítost, cítí bolest. Má soucit a smilování. Není necitelné a tvrdé jako kámen. Masité srdce už nemyslí jen samo na sebe. Jak mnoho je obsaženo v tomto obrazu srdce z masa a srdce z kamene. Jak mnohým ztvrdlo srdce na kámen. Jak každému z nás hrozí nebezpečí, že mu srdce zkamenatí a ztvrdne. ...
 Snad se odvrátí od své zlé cesty

Jeremiáš 36

20. března 2011

... Jeremiáš prožívá, tak se to dá říci, hluboký pocit bezmoci nad lidským srdcem. A jako by tuto bezmoc cítil i u samotného Boha. Našim uším může znít až téměř rouhavě mluvit o Boží bezmoci, a přece to v tom slově zní. Bůh říká: „Napiš všechna slova, která jsem řekl. Snad až uslyší o tom, co jim zamýšlím učinit, odvrátí se od své zlé cesty a já jim nepravost a hřích odpustím.“ Když pak Jeremiáš žádá Báruka, aby ta slova šel předčítat lidu, říká: „Snad padnou na kolena a budou prosit o Boží smilování a odvrátí se od své zlé cesty.“ Dvakrát ono snad. ...
 Král Jóšijáš

2. Královská 22

6. března 2011

... Ale z příběhu o králi Jóšijášovi zní ještě jiná věc, kterou je potřeba připomínat a slyšet: Ani nevěra se nedědí. Celá řada lidí, kteří nevěří, se vymlouvá na to, že neměli po kom a od koho víru zdědit. Říkají: "Moji rodiče nevěřili, moji prarodiče taky ne, nikdo mne v tom nevychoval. Jak můžu věřit?" Jako by chtěli říci: "Jediné, co jsem zdědil, je nevěra, to mne předurčilo na celý život, s tím se nedá nic dělat, tak to musí zůstat. Když jsem měl rodiče pohany, musím taky být pohan." Ale tak to vůbec není. ...
 Chizkijášova modlitba

2. Královská 18-20

27. února 2011

... Ale můžete to přijmout i jako slovo pro každý den života. Probudíte se ráno. A na mysl vám přijde, co všechno máte dnes udělat. Okamžitě zapnete své myšlenky a plánujete. Vzpomeňte si v té chvíli na Chizkijáše: nesvolává radu, ani radu svých myšlenek. Jde před Boha v modlitbě. Všechna horečná činnost je k ničemu, když jí nepředchází ona veliká chvíle před Bohem v modlitbě. ...
 Konec izraelského království

2. Královská 17

20. února 2011

... Tak je to nakonec s každou událostí v životě církve, sboru, národa i jednotlivce. Člověk to může vidět a chápat a vykládat různě. Může věci pochopit jako náhodu, jako souhru různých mocenských sil a konstelací, jako osud. Ale může události svého života pochopit jako Boží soud nad svým jednáním a činěním, jako výstrahu, jako volání na cestu Božích přikázání, na cestu poslušnosti. ...
 Odvaž se odvážit

2. Královská 6

13. února 2011

... Možná také znáte podobné okamžiky. Večer je všechno docela normální a ráno jako by se člověk probudil do zlého snu: a je tu strach a obavy. Těším se ze vztahu k nějakému člověku, mnoho to pro mě znamená – a během chvíle jsou tu jenom trosky a obavy, co bude. Jdu k lékaři jenom na pravidelnou kontrolu nebo s nějakou docela malou věcí - a během pár chvil je tu diagnóza a strach, co mne čeká. Jdu do práce a místo mne je tam někdo jiný – a já propadám hrůze, co bude. ...
 Malé děvčátko z Izraele (BMV)

2. Královská 5

6. února 2011

... Mohla by mít radost z toho, že zlý generál teď dostal ošklivou nemoc, která se nedá léčit. Mohla by si říkat: "Konečně na něho došlo. Tak moc mu to přeji. Jen ať pěkně pozná, co to znamená trpět." Místo toho vidí v generálu Naámanovi člověka postiženého velikou nouzí a bídou, člověka, který potřebuje pomoc. Bez odpuštění by mu nemohla radit, co má dělat, aby se uzdravil. ...
 Pravý a falešný prorok

1. Královská 22

30. ledna 2011

... Míkajáš říká naprosto jasně a zřetelně, jaký má být věřící člověk: má to být ten, kdo mluví to, co řekne Hospodin, tj. ten, kdo se ptá především a nejprve na Boží vůli, ten, kdo hledá především Boží království a jeho spravedlnost. Jeho programem není říkat králi to, co se mu nelíbí, nýbrž to, co si přeje Bůh. Jeho programem není stát v opozici a kritizovat věci jen proto, že je udělal ten, kdo má v rukou moc. ...
 Nábot a Eliášův zápas o spravedlnost

1. Královská 21

23. ledna 2011

... Patří k víře také zápas o spravedlnost? Patří ke zbožnosti také povinnost zastat se toho, komu se děje křivda? Patří k víře také úkol napomenout krále, vládu, jestliže páchají nepravost? Mohou křesťané ve jménu své víry napomenout i nekřesťanskou vrchnost? To jsou otázky, které jsou v církvi předmětem neustálé diskuse a sporů, rozepří i rozdělení mezi křesťany. ...
 Zbývám už jen já sám

1. Královská 19

16. ledna 2011

... Na Karmelu se Eliášovi zdálo, že se celý Izrael rozhodl pro Boha. A místo toho teď jeho útěk a osamění. Kdepak, že se na Karmelu rozhodli pro Boha! Proto musí Eliáš prožít ono několikeré přecházení živlů. Vítr, veliký a silný, rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v něm nebyl. Zemětřesení, ale Hospodin v něm nebyl. Oheň, ale Hospodin v něm nebyl. A po ohni tichý a jemný hlas. A v tom byl Hospodin. Karmel, to byl oheň, vítr, zemětřesení. ...
 Vyslyš mne, Hospodine. Ty sám obrať jejich srdce.

1. Královská 18

9. ledna 2011

... To je normální poměr: ten, kdo se hlásí k Bohu, ten bude stát velice často sám proti všem. Ten, kdo chce žít čistě, bude slyšet smích všech. Ten, kdo chce mluvit pravdu, bude považován za hlupáka. Jen si nemyslete, že budete někdy ve většině. Ale v tom je přece i sláva: stát proti ostatním, být jiný, být jediný. Je k tomu potřeba odvaha a síla, zajisté, tu ale člověk dostane od Pána. Dnes jako tehdy jde pořád o jednu věc: komu vlastně chceš v životě sloužit, koho chceš poslouchat, komu náležet, kdo je Pánem tvého srdce. ...
 Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem

Římanům 12,21

2. ledna 2011

... Bůh od nás chce jinou reakci. Apoštol Pavel začíná svůj výklad slovy (12,2): „A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“ Boží vůle, Bohu milé a dokonalé je: Nedat se přemoci zlem, ale přemáhat zlo dobrem. Být křesťanem znamená přijmout tento nový způsob myšlení i jednání, tento Boží způsob reagování a odpovědi na bolest, nepříjemnosti, nepřátelství a zlo, které zasahuje do našeho života. Nedat se zlem přemoci, přemáhat zlo dobrem. ...
 Štěpán - učedník a mučedník

Skutky 7

26. prosince 2010

... Druhý den Vánoc, den mučedníka Štěpána, umožňuje porozumět prvnímu. Protože není možné se jen radovat z dítěte narozeného v jeslích, není možné jen být dojat a naplněn kouzlem Vánoc a jejich zvláštní něhou. To všechno je málo. Vánocům porozumí jen ten, kdo vezme vážně: Král narozený v Betlémě přichází s královským nárokem na úctu a věrnost. ...

 Roztržení království

1. Královská 12

12. prosince 2010

... V pozadí každého roztržení, rozvodu, rozluky stojí lidský hřích. Zde to vypadá jednoznačně: „Rechabeám je vinen,“ bylo by možno říci a svalovat vinu na tohoto krále, který tak nešťastně a nedobře začíná, který není ochoten poslechnout moudré stáří, které mu radí mírnost, a poslouchá horkokrevné mladíky, kteří mu radí tvrdý zákrok. Vždyť jak docela jinak by vše zřejmě dopadlo, kdyby na Rechabeámově straně byla ústupnost a snášenlivost. Rechabeámova vina je jasná. Ale je Rechabeám jediný viník? ...
 Šalomounův chrám

1. Královská 8

5. prosince 2010

... Žádný kostel, žádný chrám nemůže obsáhnout Boha, natož ho uvěznit, či omezit. A přece znovu a znovu docházelo k pokusům připoutat Boha k chrámu, provázat ho se svatyní. Izraelci věřili tak pevně, že Bůh bydlí v jeruzalémském chrámu, že se domnívali, že chrám nemůže být zničen. A to žádnými prostředky a za žádných okolností, protože Bůh v poslední chvíli jistě zasáhne, aby si zachránil střechu nad hlavou. ...
 Šalomoun - srdce rozhodující se mezi dobrým a zlým

1. Královská 3

28. listopadu 2010

... Zvláštní prosba v bláznivém světě, honícím se za penězi, slávou, dlouhým životem a mocí. Umět poznat a rozhodnout se mezi dobrým a zlým a zvolit si dobré. Neptat se: „Co za to?“ ale: „Je to dobré, je to správné?“ Neptat se: „Budu slavný, když to udělám, bude se o mně mluvit?“ ale: „Je to dobré?“ Neptat se: „Nepomluví mně kvůli tomu? Nezesměšním se?“ ale: „Je to dobré?“ ...
 Amnón a Abšalóm

2. Samuelova 13-15

14. listopadu 2010

... Když čtete vyprávění o tom, co následovalo po Davidově hříchu, uslyšíte z něj mnoho moudrosti o životě, o jeho úskalích, o prohrách, o po-mstě a nenávisti. Uslyšíte z nich poselství o tom, jak pravdivá jsou slova druhého přikázání Desatera, že Hospodin stíhá nepravost otců na synech. ...
 Hospodinu se nelíbilo, co David udělal

2. Samuelova 11-12

7. listopadu 2010

... Dejme si veliký pozor na malé hříchy. Z nich rostou hříchy veliké. Jak zdánlivě drobně to všechno začalo. David je jen pohodlný: nechce se mu jít s lidem vést Hospodinovy boje. A tak zůstane doma. To přece nic není. Co se už nachodil, naběhal, nalopotil a nabojoval, co už se nadřel. Vždyť si může odpočinout. Snad jen jednou. Poprvé za celá léta. To se přece dá omluvit. Jednou si může dát dovolenou od poslušnosti Boha. Pro jednou se přece nic nestane. Je to docela drobná věc. Nikomu neubližuje. A když se pak ze svého paláce dívá dolů na onu krásnou ženu, to přece také nic není. Copak se nemůže se zalíbením podívat? Vždyť tu krásu stvořil Bůh! ...
Sám ses mi stal, Hospodine, Bohem

2. Samuelova 1-5

31. října 2010  

... David se ptá po Boží vůli. Znovu a znovu čteme v příbězích o tom, jak se stal králem: Dotazoval se Hospodina. Nechce jednat sám o své vůli. Nechce se rozhodovat podle svých představ. Všude jako by zaznívalo ono slovo modlitby: „Sám ses jim stal, Hospodine, Bohem.“ A David to přenáší do svého osobního života: „Sám ses mi stal, Hospodine, Bohem.“ ...
David a Jónatan 

1. Samuelova 18-20 

17. října 2010

... Člověka to svádí ptát se: „Kde mám svého Jónatana?“ Ale jak Jónatanův, tak především Ježíšův příběh, ukazují jinou perspektivu přátelství: Jónatan jsi ty. Ty máš být a buď Jónatan. Máš kolem sebe mnoho lidí, kteří potřebují přítele. Buď jim přítelem, buď jejich Jónatanem. ...
Davidova výzbroj do boje

1. Samuelova 17

10. října 2010 

... Každý z nás má svého obra nebo obry, kteří se nám staví v životě do cesty. Může to být nějaká nemoc, starost, zkouška, otázka, se kterou zápasíme. Nebo strach, problémy, pokušení, konflikty. Náš Goliáš je to, čeho se obáváme, na co neustále myslíme, co nám nedá spát, čemu se chceme vyhnout, před čím se schováváme nebo utíkáme. Goliáš je to, co nám bere odvahu a sílu, co nás ochromuje – často ještě než došlo k samotnému zápasu. ...
Ne co je před očima

1. Samuelova 16

3. října 2010 

... Milí přátelé, Hospodinovo slovo, že on nehledí na to, co je před očima, ale k srdci člověka, není prázdnou průpovídkou nebo teoretickou poučkou. Bůh to demonstroval a dokázal na svém Synu. V něm zcela jasně prokázal, na čem opravdu záleží. A to jediné, na čem opravdu záleží, je srdce člověka. Ne jeho řeči, ne jeho chytrost, ne jeho peníze, ne jeho původ, ne jeho elegance, ne jeho šikovnost. ...
Poslouchat je lepší

1. Samuelova 15

26. září 2010

... Bez poslušnosti toho, co chce Bůh, se nesplní jediné zaslíbení, které je nám řečeno v Bibli. Marně se můžeme utěšovat, že Bůh naplní své sliby. Nenaplní, když neuvidí naši poslušnost. Pán Ježíš říká: „Modlete se, proste.“ Kde je naše poslušnost? Pán Ježíš říká o zlu, že může být vyhnáno pouze modlitbou a půstem. Kdo z nás se vůbec ještě postí kvůli tomu, že je to Boží příkaz? ...
Saulův začátek 

1. Samuelova 9-10

19. září 2010 

... Bůh proměnil jeho srdce v jiné (v. 9). Jaká úžasná věc. Jiné srdce, nové srdce, proměněné srdce. Co krásnějšího je možno povědět o člověku, nežli ono: „Bůh proměnil jeho srdce v jiné.“ Vždyť jaký je to zázrak mít proměněné srdce. Nejvíc trápení nám působí naše staré srdce, neproměněné Božím Duchem. Ale co všechno se změní, když se promění srdce? ...
Noční zůčtování (a nejen v Ašdódu) 

1. Samuelova 5 

12. září 2010

... Kdo se směje naposled, je Bůh. Hlava považovaná za nefunkční, se ukazuje jako mozek všeho, zatímco ta, která měla všechno řídit, se válí v prachu. Ruka, považovaná za ochromenou, tady těžce zasahuje, tj. ukazuje svoji slávu a vážnost, zatímco ruka považovaná za největší váhu, leží na prahu naprosto bezbranná, bez slávy a vážnosti. ...
Povolání Samuela 

1. Samuelova 1-3

5. září 2010

... Boží věc jde dějinami navzdory vší ubohosti Božích služebníků, Božího personálu tady na zemi. Je to jeden z velikých divů. A přece to neplatí tak beze zbytku a vůbec ne pro ospravedlnění zlého, které Boží služebníci působí. ...
© jizni-mesto.evangnet.cz (2000 - 2021)