Pohřeb
Součástí lidského života jsou chvíle radosti, ale také chvíle zármutku a truchlení, chvíle setkání, ale také chvíle loučení. Úmrtí blízkého člověka je jednou z nejtěžších situací, která může člověka potkat. V takové chvíli je pro něho velikou pomocí solidarita a soucítění druhých lidí, jejich blízkost a pochopení.
Svoji službu pro takovou chvíli nabízí pozůstalým i křesťanská církev: sdílením zármutku a obřadem posledního rozloučení, pohřbem. O tuto službu, pohřeb s farářem, u nás může požádat každý, kdo hledá duchovní pomoc a útěchu, bez ohledu na to, zda je nebo není členem naší církve nebo farnosti. O službu při posledním rozloučení s blízkým člověkem můžete našeho faráře požádat i v případě, že nejste členy žádné církve, chcete ale dát rozloučení duchovní či spirituální obsah a základní křesťanskou podobu.
Pohřeb jako veřejné a společné rozloučení se zesnulým pomáhá přijmout skutečnost smrti a ztráty blízkého člověka. Je příležitostí k projevení a sdílení bolesti a zármutku, stejně jako k vzájemné podpoře a blízkosti zarmoucených.
Pokud se rozhodnete požádat našeho faráře o službu při posledním rozloučení, kontaktujte ho, a to nejlépe ještě před tím, než termín pohřbu objednáte u pohřební služby. Farář Vám rád vyjde vstříc, ale má i další závazné termíny a povinnosti. Telefonicky s farářem domluvte datum, hodinu a místo pohřbu a také osobní návštěvu, při které dojednáte další podrobnosti.
Rozloučení má obyčejně formu křesťanské pobožnosti, při které zazní čtení z Bible, kázání, modlitba, vzpomínka na zesnulého, poděkování za jeho život a jeho odevzdání Bohu. Konkrétní podoba smutečního obřadu vzniká na základě domluvy faráře s pozůstalými, s přihlédnutím k vyjádřeným přáním zesnulého člověka. Při rozloučení obvykle zní také hudba nebo zpěv. S výběrem písní či hudby Vám farář také rád pomůže.
Pohřeb a rozloučení se může konat v obřadní síni, přímo na hřbitově (při pohřbu do hrobu) nebo v našem (či jiném) kostele. Kostel je pro tuto příležitost posledního rozloučení vhodnější než obřadní síň. Nabízí důstojné a současně dostatečně intimní prostředí. Výhodou proti obřadní síni, kde bývá několik pohřbů za sebou, je rovněž dostatek času jak na samotný smuteční obřad, tak na vyjádření soustrasti a rozhovor.
Loučení se zesnulým v kostele je možné udělat nad rakví, je ovšem také možné udělat rozloučení nad urnou.
Pokud se rozhodnete pro pohřební rozloučení v našem kostele, můžete využít rovněž sál vedle kostela, kde je možné připravit občerstvení pro smuteční hosty.
Vedle rozloučení a setkání při jeho přípravě, je možno faráře požádat také o další setkání a doprovázení v době truchlení a zármutku po pohřbu.
Faráře můžete pozvat také k pobožnosti se vzpomínkou na zesnulého, například při výročí úmrtí, nebo při jiné příležitosti jako je připomínka významných narozenin. Taková pobožnost se může konat jak v kostele, tak na místě, kde zesnulý žil, nebo kde je pochován.
Památku zesnulého můžete uctít také darem určeným pro kostel a farnost, jak při pohřbu samotném, tak při výroční vzpomínce.